Jednou dole, jednou nahoře

Olalá, ragbysti potřetí – tentokrát model 2009 (modely 2007 a 2008). Což si takhle někdy zkusit rugby naživo, napadlo mě tuhle zrána. Což takhle někdy zkusit běžet a uhodit ho do tváře a hodit kamenem… totiž ragbymíčem? 2 x 15 kluků (wikipedia.org), co by chtělo zkusit ragby? Jsem první z vás .-)

Nemyslíš, zaplatíš! -to je nová kampaň za větší bezpečnost na silnicích objednaná Ministerstvem dopravy a vytvořená agenturou EuroRSCG. Zatímco jinde propírali angažmá Filipa Renče (režíroval televizní spoty kampaně), mě se nelíbí zpracování. A hned taky řeknu proč. Číst zbytek příspěvku »

Konečně se někdo odvážil: uspořádat genderově vyrovnanou a přitom netradičně pojatou a v Česku neotřelou outdoororovou akci. Navíc s příměsí dnes tolik aktuálního tématu: společenské odpovědnosti.

Brněnské rádio Krokodýl vyšlo 1. září – tj. v první školní den – do ulic s mottem: Jezděte 50! Poselství je jasné: je první školní den, děcka budou jak utržený ze řetězů, jezděte ve svých autech opatrně, pozorně a prostě bezpečně. O vlastní self promotion rádia šlo jako obvykle až v první řadě.

Taková kampaň se dala udělat všelijak – Krokodýl zvolil v Česku dosud neotřelé provedení outdoor kampaně s polonahými modelkami a modely. ANO! Kampaň byla, prosím, “genderově vyrovnaná”, sexy (rozuměj: líbivá širokým masám) a ještě ke všemu i společensky odpovědná.

Rádio Krokodýl - Jezděte 50 - Kluk - VIDEO

Je fakt, že HT řidičům ten polonahej kluk asi tak trošku překážel v rozhledu a ta polonahá holka naopak bránila v bezpečné jízdě (většina řidičů asi tuší, jak moc může znamenat jediný pohled jinam).

Rádio Krokodýl - Jezděte 50 - Holka - VIDEO

Naproti tomu – konkurenční Kiss – v uplynulých týdnech hezky ukázal, jak se to nedělá. Vzal výstražnou pásku polepenou logem a sloganem rádia a nechal jí opáskovat polovinu Brna. To vše s tím, že za nepovolený výlep mohou fanoušci – děti z Kociánky (odkud jsou upřímně milující posluchači, jak sám vím). Nudné, ohyzdné, nefunkční. Škoda.

QUEERPARADE poprvé v Brně – Duhový průvod jako demonstrace gay hrdosti. Proboha, čeho!? Hrdosti? A na co? Můžeme se snad pyšnit odvedeným dílem, vzděláním a snad i bohatstvím, ale vlastní sexuální orientací? Už jen první z hlavních cílů mě zaráží. Ale budiž – průvod potřebuje jasné sdělení – tak tedy “gay hrdost” (budiž). Pojďme ale dál. Číst zbytek příspěvku »

Foto © Česká televize.

Uff -že prý máme slovo (→ ceskatelevize.cz). Jenže u Míši má slovo hlavně ona sama. Rozmáchlá gesta, vysoký hlas a hlavně pořád něco melte, jen ať není ticho; a kdybyste se mi tu poprali, to bych byla vůbec nejradši. Že se chce Jílková líbit, a že ví, že tohle fakt masově funguje, to je jedna věc, ale že to vysílá Česká televize a hraje si u toho na veřejnou službu, to je věc druhá. Tak například dnešní téma: pedofilové. Hotový hon na čarodějnice. Ale taky: o nich bez nich. Není tedy lepší tohle tlachání o ničem (ať už jde o pedofily nebo o sýry, co nejsou sýry) na České televizi zavřít? Aniž bych chtěl znevažovat nebezpečí pedofilů, kdepak asi Míša zapomněla druhou stranu mince? Totiž samotného pedofila? Každý z nás mohl být pedofil. Ba, ba, nejen M.J. – King of the pop, ale i M.J. – moderátorka (?). Jenže ona a její hosté jsou spořádaná a jediná správná/čistá “hátéčka”. Fuj-fuj-fuj, ti škaredí pedofilové. Ale vědí vůbec, jak vypadají? Dochází těm pedofilobijcům, že i jejich dítě je možná pedofil? Že totiž tohle bití na poplach by si mohli nechat od cesty, kdyby se však věnovali právě práci s těmito lidmi? Je snazší hodit kamenem. Tak hurá do toho.

Strávil jsem v té firmě 3 roky života. Bylo to jako v každého životě – radost i pláč, smutek i smích, těžká práce i nohy na stole. Cítím se vydaný a takhle už to nebaví. Nastal nejlepší čas odejít; otočit list a začít kreslit na nový. Každá křižovatka dává nejméně dva směry – a nikdy přitom nevíš, který je ten pravý, správný, snazší… (dosaď podle osobních preferencí, milý čtenáři). Ne že bych si nevěřil, ale housenka pochybnosti tam někde uvnitř mě je. A zatímco takhle přemýšlím, tak už pomalu vyklízím. Kdož mě znáš, víš že není co (vyklízet) – můj byt i kancelář byly vždy vyklizeny už dopředu. To pro jistotu. Kdo nic nemá, ten o nic nepřijde. To hlavní bylo, je a bude v nás.

Jůůů… ART má novej web .-) Ano, ano, tak už i brněnské kino ART provedlo refresh svého webu. Pravda, nelze tvrdit, že by byl zcela intuitivní, ale má šmrnc, nápad a styl. A to se ke klubovému kinu hodí, no ne? Číst zbytek příspěvku »

Lukášov svet nedávno vydal příspěvek na téma buzní tanec (→ blogspot.com). Lukáš v něm píše o klucích, kteří se v gay klubech (a často i jinde .-) chovají jako totální buzny. “Vraj nám také typy gayov robía hanbu,” píše. Nemohu jinak než reagovat – a to, prosím, nejsem žádný grafoman. Číst zbytek příspěvku »

Nad hlavami odnikud nikam jenom samé nebe a do uší bije vítr. Je lednové nedělní odpoledne a jedna kdysi krásná a mladá letuška je tady zas a znovu. Stejně jako tu byla za Husáka a za Havla. Pražanda jak Brno. Ale jinak fajn. Provází nás místy, která pro ni znamenají dobrou polovinu jejího života. “Denně se tu spotřebuje 1.000.000 litrů pohonných hmot,” vytrhne mě z snění. Líbila se mi, kdyby se víc usmívala a kdyby třeba rozdávala bonbóny a kouzelné panáčky s buřinkou (→ youtube.com) – jenže to bychom museli být oba o dvacet let zpět. Že prý hasiči tu trénují v absolutní tmě, všepřehlušujícím hluku a při spalujícím žáru. Škaredý komory a hezký auta. Tak čistý, jakoby s nimi ani nikdy necvičili hašení. Dvě hodiny jsou pryč a zůstaly jen vzpomínky. Hezké. Doporučuji (prg.aero →).

Ruzyně, originally uploaded by Cyklista Dalibor (fotil: Michal).

Takže končím v práci. Je to konec nebo začátek? A je ta sklenice poloplná nebo poloprázdná? Zřejmě nepravdivější odpovědí bude tvrzení, že sklenice je prostě poloplná i poloprázdná, a že výpověď je konec i začátek současně. Možná – věčné pochyby jsou bezmezné. Tak co na to třeba hvězdy? Že prý “na co sáhnu, to se vydaří”. Přestože o tom pochybuji, kdesi v sobě cítím, že jsem na prahu nového období. Nevím, co s sebou přinese, ale vím, že kdybych tuhle cestu nezkusil, nikdy bych to nezjistil. A taky: i když člověk ztratí, ve skutečnosti vlastně získá – tak šťastnou cestu!

Dárky 2007. Je jich méně než mám ve zvyku, ale jsou. Pro letošek tedy hotovo. Taky čekáte na zlaté prasátko? A kdo z vás vydrží štědrodenní půst?

Web MOO.COM (→) říká tiskneme hezké věci (s vašimi nebo našimi obrázky). Ne že by podobných on-line služeb pro tisk fotografií neexistovalo více, ale tahle těží především ze své aliance se světově největší službou pro sdílení fotek FLICKR.COM (→). 2 miliardy už jsou historií (→) – každou vteřinou sem (na FLICKR.COM) uživatelé uploadují další a další fotky (→). Ať už je Web 2.0. (→) mýtus anebo jej přijmeme jako přelomový mezník ve vývoji webservices, jde o současný fenomén. FLICKR je Web 2.0. ready a sluší mu to. Stejně jako minikartičkám, které z fotek uložených třeba právě na FLICKR.COM udělá MOO.COM. Taková malá banální hračka jen tak pro nic a z nudy. Ale v Česku zatím nepříliš známá, takže… docela originální dárek pro někoho, anebo jen tak sami sobě pro radost, co myslíte? Sluší jim to, co? Těm mým malým minicards.

MOO minicards, originally uploaded by Cyklista Dalibor.

V posledních dnech mi několik různých přátel řeklo, že prý se jim líbí moje fotky (→). No ano, je příjemný něco takovýho slyšet. Díky, Tomáši, Aleši, Michale, Honzo… Jenže důležité je, jak o sobě smýšlí sám člověk. A já smýšlím, že mám stále co dohánět. To, co dnes fotím, je možná průměrné a s přivřenýma očima snad i lehce nadprůměrné, ale přináší to něco nového? A je to technicky dokonalé? A je to působivé? Není to ani jedno. Je to prostě jen pokus, hromada omylů a pár (možná tak trochu) podařených záběrů. Jsou to stejná klišé jako je v poslední době HDR (→) (které se mi zrovna teď [→] neskutečně líbí [→]) anebo třeba téma “jumps” (skoků [→] a výskoků [→]). Takových fotek (→) už jsou všude hromady. Jsou lepší a jsou horší. Ale ty moje se s těmi nejlepšími ještě ani náhodou nemohou srovnávat. Takže mi klidně zase přijďte říct, že se vám některá z mých fotek líbí – děkuju! .-) – ale já budu vědět svoje. Cvak!

Jak strašně moc bychom si přáli aby bylo všechno jisté. Vlastně – ne všechno. Především to hezké. Jak hodně bychom pak byli šťastni. Vítejte na palubě jistoty, brzy přistáváme v Nové galaxii! Ale byli bychom skutečně tak daleko šťastnější než jsme dnes? Není to jen chymérický sen? Kdyby byly věci a situace a dění jisté, kam by se pak vytratila ta tři písmena: “žit”? Jejich nahrazením čtyřmi – “smrt” – získáváme absolutní jistotu posledního. Nic není tak jisté jako konečnost času našich životů. Vše ostatní je nejistota sama a zveme to životem. Když říkám, že bych nikdy nic neukradl, a že bych nikdy nikomu vědomě neublížil, že bych nikdy neudělal to a to a to… nemohu si tím být jistý už ve chvíli, kdy vyslovím poslední slovo takové věty, což však ještě neznamená, že takové myšlence upřímně nevěřím. Kamarád Zdík říká, že když člověk přijme skutečnost, že vše je možné a nic není nemožné (jinými slovy, že jisté je jen to, že vše je nejisté), že už pak nepotřebuje boha. Snad. Budu o tom přemýšlet.

Aktualizováno 19.9.2007: o nejistotách na Doktorka.cz (→).

Tak už nejen Hornbach, ale i Komerční banka. G2 konto (→) jako gay konto? Koneckonců, prečo nie .-) Enem gaja videoklipa jim tam chýba. To už by totiž možná bylo vážně příliš moc .-)

Francouzský Amazon je fikanost sama, a proto mě včera e-mailem spravil o tom, že zrovna teď začal prodávat nejnovější kalendář Dieux du Stade, a že bych si ho měl hned teď koupit. Číst zbytek příspěvku »

Je to neuvěřitelné, ale ještě pořád jsem plný Francie. Zřejmě to bude tím, že jsem už dlouho a dlouho (považ: 4 léta!) neměl pořádnou dovolenou. A tak jsem si dnes koupil esenci levandule a řekl si, že si udělám dobrý den… a tak je tu ještě pár krátkých – levandulí provoněných – tipů pro ty, kteří se do Francie chystají poprvé v životě. Číst zbytek příspěvku »

Dovolená je pryč. 1074 zpráv je tu. A kolik jste jich ve své firemní schránce našli po návratu z dovolené vy?

Jisteže: přes 80 % z přijatých zpráv tvoří spam.

Kdysi dávno jsem byl v Paříži. Bylo to snad v roce 1997? Tehdy jsem tam byl na prodloužený víkend se Zdeňkem. Před pár dny s podobným nápadem přišel Honza. A jak to dopadlo? Číst zbytek příspěvku »

[ HAPPY ] Jsem buzna. Jak jinak si vysvětlit, že mívám sem a někdy i tam chuť být hvězdou večera? Tančit v neuvěřitelně růžových kostýmech s čímsi jako lampa z nočního stolku na hlavě, koulet očima a svíjet se u tyče? Jak jinak si to vysvětlit? Tohle přece velcí kluci jako já nedělají, nebo ano? No ano – někteří už asi ano. A to si říkají, že “to” na nich není vidět. Takže: proč jsem tady u nás v Česku ještě nikdy neviděl perfektní a dotaženou travesti show? Protože tady v Česku prostě není poušť a ani žádná Priscilla. Tak proto.

[ BLOOMING ] To je ale stav – tohle bloumání. Je léto, je večer a já sedím a civím a hlavou se mi honí tolik myšlenek. Jedna stíhá druhou, druhá mezitím uskočila třetí a ta se sápe čtvrté po patách… lítají si neuspořádaně sem a tam jak atomy. Ne snad, že bych neměl co na práci, ale nekonečný ruch myšlenek mě ruší v každém pokusu o soustředění se. Takže myslím na školu, práci, kluky, banality, peníze, naše, léto, dovolenou, jídlo, trénink a cokoliv co chci začít je okamžitě přebito tím, co bych měl asi taky začít a výsledkem je jenom trapné nic. Jsem přepracovaný? Jsem unavený? Jsem frustrovaný? Nebo je to jen cosi jako velký letní úklid – tohle bloooumání?

“Internetová reklama vzkvétá a vydělává. Reklama placená za proklik (PPC – Pay Per Click) hraje v úvahách inzerentů stále větší roli.” To uvedl odborný internetový server Lupa.cz v jednom z mnoha svých článků (→ lupa.cz). Jaká je ale budoucnost reklamy v prostředí Internetu? Jsou to desítky let strávených bok po boku s PPC systémy jako AdWords (→ wikipedie.org, anglicky) nebo AdSense (→ wikipedie.org, anglicky)? Dámy a pánové, nenechejte se uchlácholit, protože tohle je jen začátek a konec je zatím v nedohlednu. Už teď je ale jisté, že další vývoj bude fascinující – jenže: v dobrém nebo ve zlém? Číst zbytek příspěvku »

Snop na poli, originally uploaded by Cyklista Dalibor.

[ CYCLING ] Letos první opravdová letní výjížďka. 30 stupňů ve stínu, bezvětří a koupaliště jsou obsypaný hezkýma klukama. Jenže já mezitím jedu kamsi pryč abych zapomněl na všechny běžný starosti. Tahle cesta je můj cíl. 100 km na hranici svých sil – bezvadně dobito. A pak, kilometr před mým bytem tenhle snop .-)

[ DARKSIDE ] Až jednou – na smrtelné posteli, uspořádejte mi hostinu. Možná už jíst nebudu, ale vy – jezte do plnosyta, pijte do plnopita, smějte se a bavte! Je to možná sobecké, ale je to tak: stejně jako lásku dáváš, tak ji chceš dostávat a brát. Až jednou – chtěl bych vidět tváře všech, kteří pro mě něco znamenali, znamenají, ale i těch, kteří kolem mě třebas jen tak probleskli, ale já si je z nějakého úplně banálního důvodu uchoval v vzpomínkách. Bavte se jako bych tu nebyl – smějte se a radujte, hádejte se kvůli malichernostem všedních dní, krkejte – buďte takoví, jací jste byli vždy, protože tak vás mám rád, moji milí přátelé.

Podle jakýchsi průzkumů (→) by prý 50 % žen dalo přednost čokoládě před sexem. Podle kámoše jsem na nejlepší cestě ke stáří – to když mluvím o čokoládě a zasněně u toho koukám kamsi do dálky. No jo, tak dobře: asi jsem ženská a ještě ke všemu frigidní .-) Ale co s tím? Číst zbytek příspěvku »

Takže jsem se dnes zúčastnil jedné pracovní schůzky. Ne že by to bylo něco, o čem bych si psal do deníčku, ale když už jsem tam potkal sympatickýho kluka, proč si o tom neudělat poznámku, že ano .-) Takže pěkně popořádku a od začátku! Číst zbytek příspěvku »

Boskovicko, originally uploaded by Cyklista Dalibor.

Tak zas jeden výlet na kolech a jedna fotka z rozkvetlých luk. Kdyby se vám snad někdy někomu chtělo se přidat, ozvěte se třeba dole na téhle stránce.

Tak jsem si dnes jako každý jiný čtvrtek koupil Reflex. Nahých chlapů už se v Česku v reklamě ukázalo hafo (Eurotel, Vanish a vůbec hromada dalších). Dokonce bych si možná i vzpomněl na pár spotů se špetkou GLBT tématiky. Ale reklama s klukama na kluky, co z nich nutně neudělá méněcennost společnosti? Konečně to někdo pochopil a já jedu zítra do Hornbachu .-)

Člověk by si měl čas od času udělat radost. Zdálo se mi, že už by to u mě doma chtělo zase malou změnu – oživení. A proč ne třeba RAGBYSTI? No ano, kdyby se ti ze Stade Francais (→) rok co rok nesvlíkali pro nahatej kalendář (→), asi bych se o nich nikdy nedozvěděl – i když, nikdy neříkej nikdy (vlastně bych radši řekl – někdy; ach ta má slabost pro tyhle kluky sportovní .-). No a teď – pár dní poté – mi dělaj’ doma společnost. Visí mi tam v kuchyni.

Může člověk studovat dvě vysoký školy, mít dvě zaměstnání a prokládat to pětkrát týdně plaváním, posilovnou a kolem? A může si pak ještě člověk o sobě myslet, že není blázen? Číst zbytek příspěvku »

Adopce dětí gay párům: povolit či nikoliv? Ano, protože a proto a taky tak. Ne, protože to a to a pak taky přece toto. Adopce gay párům ano či ne? To je to, oč tu běží. Číst zbytek příspěvku »

V Českých gay klubech je nuda. Otrávení striptéři, trapné pokusy o travesti show a soutěže na úrovni třetí cenové. Je to tím, že chybí mladá a odvážná krev, která chce bavit sebe i lidi kolem, anebo chybí peníze a publikum? Jak se to dělá ve světě? Číst zbytek příspěvku »

[ AIR ] Tohle dnešní odpoledne. Plný letadel a lidí. Slunko hřeje co by ani kamna neuhřála. Dát si jedno a splynout s davem, stát se jeho součástí. Poslouchat italskýho konferenciéra a koukat do nebe. Příjemný sobotní odpoledne.

[ WALKING ] Jeden malej výlet Moravou. Pěšky z Vranovic až do Mikulova. Bratru 25 km. A na konci jedno stádo koz. Kde se asi právě pase tahle jedna milá bílá?

[ WC ] Někdy nevím, jestli se smát nebo plakat. Tuhle jsem se začetl do jedné studie: Subkultura homosexuálů v Brně (PDF, 273 kB). Je staršího data (1998) a já si říkám (protože tohle neznám :-), tohle že fakt funguje? Citace: ‘Často přichází B10 profesor a s ním jde asi 15-16 letý chlapec, hezkého vzhledu a dobře oblečen. Vždy chce kabinu č. 7 a je v ní nejméně půl hodiny. Dnes odpoledne opět přišli oba. Chlapec šel do kabiny č. 7, dávala jsem pozor a vidím, že profesor postává u kabiny č. 9, otevřela jsem naše dveře ke kabinám a tím jsem znemožnila jeho vnik do 7.’ Tak tenhle ‘deník hajzlbáby’, ten bych si chtěl jednou přečíst.