Jednou dole, jednou nahoře

Web MOO.COM (→) říká tiskneme hezké věci (s vašimi nebo našimi obrázky). Ne že by podobných on-line služeb pro tisk fotografií neexistovalo více, ale tahle těží především ze své aliance se světově největší službou pro sdílení fotek FLICKR.COM (→). 2 miliardy už jsou historií (→) – každou vteřinou sem (na FLICKR.COM) uživatelé uploadují další a další fotky (→). Ať už je Web 2.0. (→) mýtus anebo jej přijmeme jako přelomový mezník ve vývoji webservices, jde o současný fenomén. FLICKR je Web 2.0. ready a sluší mu to. Stejně jako minikartičkám, které z fotek uložených třeba právě na FLICKR.COM udělá MOO.COM. Taková malá banální hračka jen tak pro nic a z nudy. Ale v Česku zatím nepříliš známá, takže… docela originální dárek pro někoho, anebo jen tak sami sobě pro radost, co myslíte? Sluší jim to, co? Těm mým malým minicards.

MOO minicards, originally uploaded by Cyklista Dalibor.

Je to neuvěřitelné, ale ještě pořád jsem plný Francie. Zřejmě to bude tím, že jsem už dlouho a dlouho (považ: 4 léta!) neměl pořádnou dovolenou. A tak jsem si dnes koupil esenci levandule a řekl si, že si udělám dobrý den… a tak je tu ještě pár krátkých – levandulí provoněných – tipů pro ty, kteří se do Francie chystají poprvé v životě. Číst zbytek příspěvku »

Průvodčí (LOMO test), originally uploaded by Cyklista Dalibor.

[ CONDUCTOR ] Už už jsem si skoro myslel, že jsem vyzrál na to žít sám. Čas od času se cítit osaměle, ale jinak být vcelku spokojený singl. Óóó, jak jen jsem se mohl tak hrubě mýlit – a snad jsem tomu pro jistotu ani nikdy nevěřil (jinak bych se teď studem propadl). “Přistoupili, prosím,” slyším znovu a znovu čím dál tím víc hlasitěji. Je sobota ráno a za okny jak v surrealistickým filmu běží krajina. “Jízdenky, prosím,” zopakuje přímo přede mnou. Prototyp průvodčího jakých by měly být plné vlaky. Ani ne krásný, jako spíš mladistvý. Věk: cca 25-30 let. Výška okolo 175 a váha někde na sedmdesátce. Spíš štíhlejší. Jenže nejsi na mé vlně. Porucha není na vašem přijímači. Doplatím ti kolo, usměju se a ty pokračuješ uličkou a dál – “jízdenky, prosím”. Už nikdy se neuvidíme. Kolik se asi denně odehraje podobně banálních setkání? Miliardy? Možná o tom taky přemýšlíš.

Kdysi dávno jsem byl v Paříži. Bylo to snad v roce 1997? Tehdy jsem tam byl na prodloužený víkend se Zdeňkem. Před pár dny s podobným nápadem přišel Honza. A jak to dopadlo? Číst zbytek příspěvku »

Sunbathing in Cannes France, originally uploaded by Allen Rockwell.

[ FEVER ] Nabídl mi to minulý čtvrtek ani ne před týdnem. Teď je úterý večer a to, co jsem pár posledních let jen snil a přál, začíná se dít. Zdával jsem si odjet do France, chutnat tamní víno, moře, lidi. Přál jsem si by to bylo alespoň trochu na kolech. A teď s tím kdosi přišel a je to fajn. Tolik jsem si tuhle věc přál a teď… mám být natěšený a uvolněný a místo toho předcestovní horečka. Balím to a ono a jsem asi horší než jsem myslel – když si s sebou táhnu tašku plnou hader. Chybí už jen to boa. A přitom: tam na pláži je to všechno tak jedno. Takže: hurá, je tu léto!

[ BLOOMING ] To je ale stav – tohle bloumání. Je léto, je večer a já sedím a civím a hlavou se mi honí tolik myšlenek. Jedna stíhá druhou, druhá mezitím uskočila třetí a ta se sápe čtvrté po patách… lítají si neuspořádaně sem a tam jak atomy. Ne snad, že bych neměl co na práci, ale nekonečný ruch myšlenek mě ruší v každém pokusu o soustředění se. Takže myslím na školu, práci, kluky, banality, peníze, naše, léto, dovolenou, jídlo, trénink a cokoliv co chci začít je okamžitě přebito tím, co bych měl asi taky začít a výsledkem je jenom trapné nic. Jsem přepracovaný? Jsem unavený? Jsem frustrovaný? Nebo je to jen cosi jako velký letní úklid – tohle bloooumání?

Pršivo, originally uploaded by Jednou dole, jednou nahoře.

[ RAINY ] Jednoduše prší. A toho deště je tolik, že to zní jako kdyby na kapotu auta dopadalo něco velkýho – třeba: kaštany. Stěrače běhají sem a tam a zase zpátky a chvílemi se už skoro zdá, že nutně musí utéct ze skla kamsi na zem do těch nekonečných proudů vody. Splavuje to celej tenhle ulepenej letní den a cesta se v tom dešti úplně rozpíjí. Blíská se, hřmí a já se chci bát jako malej kluk, že přijde kulovej blesk a čert že vyletí z elektriky. Je to letní bouřka se vším všudy a já bych se zas chtěl schoulit a držet a cítit bušit Jeho srdce. Ale to až někdy příště – dneska jen ta bouřka a její mokrej dech.

Snop na poli, originally uploaded by Cyklista Dalibor.

[ CYCLING ] Letos první opravdová letní výjížďka. 30 stupňů ve stínu, bezvětří a koupaliště jsou obsypaný hezkýma klukama. Jenže já mezitím jedu kamsi pryč abych zapomněl na všechny běžný starosti. Tahle cesta je můj cíl. 100 km na hranici svých sil – bezvadně dobito. A pak, kilometr před mým bytem tenhle snop .-)

[ DARKSIDE ] Až jednou – na smrtelné posteli, uspořádejte mi hostinu. Možná už jíst nebudu, ale vy – jezte do plnosyta, pijte do plnopita, smějte se a bavte! Je to možná sobecké, ale je to tak: stejně jako lásku dáváš, tak ji chceš dostávat a brát. Až jednou – chtěl bych vidět tváře všech, kteří pro mě něco znamenali, znamenají, ale i těch, kteří kolem mě třebas jen tak probleskli, ale já si je z nějakého úplně banálního důvodu uchoval v vzpomínkách. Bavte se jako bych tu nebyl – smějte se a radujte, hádejte se kvůli malichernostem všedních dní, krkejte – buďte takoví, jací jste byli vždy, protože tak vás mám rád, moji milí přátelé.

Boskovicko, originally uploaded by Cyklista Dalibor.

Tak zas jeden výlet na kolech a jedna fotka z rozkvetlých luk. Kdyby se vám snad někdy někomu chtělo se přidat, ozvěte se třeba dole na téhle stránce.

[ AIR ] Tohle dnešní odpoledne. Plný letadel a lidí. Slunko hřeje co by ani kamna neuhřála. Dát si jedno a splynout s davem, stát se jeho součástí. Poslouchat italskýho konferenciéra a koukat do nebe. Příjemný sobotní odpoledne.

[ WALKING ] Jeden malej výlet Moravou. Pěšky z Vranovic až do Mikulova. Bratru 25 km. A na konci jedno stádo koz. Kde se asi právě pase tahle jedna milá bílá?