Jednou dole, jednou nahoře

aneb další díl mého života

Archive for únor 2007

Zlín

s jedním komentářem

Může člověk studovat dvě vysoký školy, mít dvě zaměstnání a prokládat to pětkrát týdně plaváním, posilovnou a kolem? A může si pak ještě člověk o sobě myslet, že není blázen? Číst zbytek příspěvku »

Written by jednoudolejednounahore

02/28/2007 at 21:35

Zasláno do Zápisky o životě

Adopce

without comments

Adopce dětí gay párům: povolit či nikoliv? Ano, protože a proto a taky tak. Ne, protože to a to a pak taky přece toto. Adopce gay párům ano či ne? To je to, oč tu běží. Číst zbytek příspěvku »

Written by jednoudolejednounahore

02/26/2007 at 18:22

Zasláno do Zápisky o životě

Gay Pimp

without comments

V Českých gay klubech je nuda. Otrávení striptéři, trapné pokusy o travesti show a soutěže na úrovni třetí cenové. Je to tím, že chybí mladá a odvážná krev, která chce bavit sebe i lidi kolem, anebo chybí peníze a publikum? Jak se to dělá ve světě? Číst zbytek příspěvku »

Written by jednoudolejednounahore

02/24/2007 at 19:18

Zasláno do Zápisky o životě

Vyprodáno

without comments

[ 27 ] Je mu 27 a má tolik přání – tolik sní. Být sám sebou a kráčet vpřed. Studovat a pracovat a sportovat a bavit se a žííít. Je mu 27 a má tolik přání a chybí mu s kým je snít. Brzy bude slavit 28 a chtěl by stavět dům (z červených cihel) a vsadit strom (na zahradě toho domu) a ženit se (s Ním) a mít děti (kluka a holku) a psa (třeba labradora). Už brzy bude slavit 28 a tohle všechno rozplývá se s každým novým ránem. Vyprodáno, nemáme. Nedostatkové zboží. A tak studuje a pracuje a sportuje a baví se a žije. Ale je to život, když žije si ho tiše pro sebe?

Written by jednoudolejednounahore

02/21/2007 at 22:28

Zasláno do Zápisky o pocitech

Hostina

without comments

[ - ] Viděl jsem ty, což okázale a marnotratně hodovali – pili víno, jedli kaviár, zatímco my – hladoví a žizniví (zústavší). A viděl jsem je s (jejich) pýchou pávů a pohrdlivostí vlastní císařům a pánům. A slyšel jsem se prodírajíc bílým sněžstvím, myslet cosi o soucitu a ctnosti. S těmi a k těm, což jednoho dne budou míti ještě méně než to nic. Však bylo by házení perel sviním tohle nahlas říct. A bylo by naivní uvěřit, že my sami byli a vždy budem bez poskvrny.

Written by jednoudolejednounahore

02/04/2007 at 15:16

Zasláno do Zápisky o pocitech