Krajinou
Tak už je to zase tady, že dny jsou jak malovaný a kopce odvedle až na dosah (jak je vidět daleko). Stromy ještě nahý a pole už se zelenajíc… “Pojď, lehnem do trávy (ještě chladné od zimy) a budem koukat do vysoka – do nebes,” řekl bych. Tamhle pasou koně a tady mají zabíjačku. Prosté [...]
Óóó
Ó, jak jsi krásný, ty můj Živote! Slunce hladí ptačí švitoření – ulicí se rozléhají, jejich hlasy vábící. “Podívej se, podívej, slyšíš jak zněle zním? Tak zvedni křídla a vyleť do oblak, jsem přímo naproti a rád se s tebou shůry na svět podívám…” A na to odvedle se nese švitoření: “Ja-pám, paní, to je [...]
